Mí-la ma-so nemele...
Jsem tvor od přírody celkem spavý a mohu -li si přispat o pět minut ráno déle, zlepší mi to náladu o několik levlů. Proto jsem zvolila základní školu v blízkém dojezdu bydliště, kde nehrozí dopravní zácpa a půjde-li do tuhého, je dostupná i pěšky. Školné v rozumné výši, výuka angličtiny v dostatečném počtu hodin, 16 dětí ve třídě, individuální přístup, prostě mnula jsem si ruce, jak to všechno vyšlo.
Syn nastoupil s aktovkou přiměřeně ochotně, kamarády zhodnotil jakože fajn, paní učitelky se mu líbily, v jídelně dobře vaří, genetickou výbavu zajisté podědil skvělou, ideální stav.
Na konci prvního týdne malé rozčarování, dostala jsem na víkendové promyšlení dotaz, zda není můj chlapec trošku neurotický, prý na vycházce křečovitě svírá ručku a odmítá sundat baťůžek ze zad...A hrome, kde se stala chyba? Mám jít hned v pondělí vrátit diplom, že více jak 6 let přehlížím jasnou diagnózu? Ne, stačilo zhluboka dýchat a neřešit, ono se to poddá (díky, že mám kamarády s nadhledem).
A poddalo se, přeci jen, 16 individualit ve třídě dalo zabrat oběma stranám, přivykli všichni. Paní učitelka během následných dnů hadí ocásky zvládla, děti přestaly být neurotické, rodiče také.
Další oříšek má název genetická metoda čtení. Velmi pokrokové, dítě ze sebe nesouká slabiky, ale rozkládá a skládá slovo po jednotlivých písmenkách, je to přirozené, jednoduché. Nemotají se do toho malá a psací písmenka, jen pěkně všechno tiskace, psaní čárek, obloučků atd. se nekoná.
Nic naplat, patřím do generace Husákových dětí, naše E-la mě-la má-mu, Mí-la mlela maso, my psali klikyháky do písanek,měli uvolněná zápěstí a troufám si říci, že jsme četli obstojně, i když nepokrokově. Starého psa novým kouskům nenaučíš, říkám si a nostalgicky otvírám svůj slabikář s Olou a mámou na titulku.
Synův slabikář se nazývá Marťánek a na přední straně má cosi, co potkat v noci, strachy si vyklepám zuby z čelisti.
Coby dítě školou povinné jsem hrdě prohlašovala, že ze mě bude paní učitelka. Když si představím, že svoji domácí trpělivost a snahu něco vysvětlit, pomoci, naučit, bych měla šestnáctinásobit, nevím, nevím. Miluji učitele, že oni si svůj dětský sen splnili a z mých dětí i díky nim jistě jednou "něco" bude. A mimochodem, moc se těsím na červenec! :-)
Marie Balmetová
Moje horské postřehy
Jakožto milovnice bílých svahů se dívám z okna na mlhu a déšť a alespoň se zasním v blogu. Třeba ty bílé vločky konečně přivolám a hurá, bude prašan místo technického sněhu.
Marie Balmetová
Naučím se balit jako chlap!
Marně si slibuji několikrát ročně, při odjezdu na prázdninový pobyt. Zvládnu bez problémů naplnit 600l zavazadlového prostoru našeho vozu, co se nevejde, mají děti nacpáno pod nohama, přenosný nákupní košík jezdí se mnou vpředu.Jen řidič je neústupný a nic si do své blízkosti nenechá vpašovat.
Marie Balmetová
Koupíme si lepší erekci!
Tak proč ne, když budou ty vánoce....Mám hodně daleko k prudérnosti, ale věřte, že kdybych se v inkriminovanou chvíli mohla zavrtat v lékárně pod podlahu, už jsem tam byla.
Marie Balmetová
Co Ti mám koupit k Ježíšku?
Nevím, nic nechci....to je jedno, všechno, co mi koupíš, se mi bude líbit...Častý dotaz mužů, obligátní odpověď žen (klidně i obráceně). Myslím, že většina tázaných by nejraději řekla: KUP MI TVŮJ ČAS!
Marie Balmetová
Zachráním nebo zahubím,
většinou nic mezi tím. Přitom se tolik snažím!Ano, mám se svými pokojovými květinami velmi složitý vztah. Mám je moc ráda, každý pěstitelský neúspěch rozdírá mé srdce.
Marie Balmetová
Pánové a jejich koloběžky
Potkala jsem kamarádku s dcerkou, čerstvou frekventankou mateřské školky. Ještě o prázdninách Natálka nechtěla o této vzdělávací instituci ani slyšet, ted ́ si poskakovala se žirafkovým baťůžkem na zádech a vesele mávala.Bylo jasné, že žádné smutky či stýskání se nekonají, malá švitoří a vyjasňuje důvod své radosti.
Marie Balmetová
Pro holky dietářky
Téměř všechny z nás za svůj život vyzkoušely nějakou dietu. Mnohé opakovaně. Některé extremistky těm dvěma plátkům šunky a pár listům salátu za den ani dieta neříkají.
Marie Balmetová
Srážka s blbcem...
Naštěstí ne doslova, výměna gest s pánem za volantem proběhla na vzdálenost 10 metrů. A možná blbec nebyl, jen měl velké auto. A velké ego.Taková ta poslední kapka do ohně, znáte to. Přijela jsem domu s hořkým pocitem křivdy, ani nabízená sklenice s nutellou v tu chvíli nepomohla. A jelikož sdělená bolest, poloviční bolest, chlapi běžte dělat něco užitečného a holky, vy mně budete rozumnět!
Marie Balmetová
Jak jsem pekla bio-kuře
Nečekejte zasvěcenou glosu nad kvalitou či chutí biopotravin. Jednak je v našich obchodních řetězcích nevyhledávám a hlavně - my měli k obědu králíka.
Marie Balmetová
Býti občas za blondýnu....
....je celkem fajn. Zkusím objasnit očima nefalšované černovlásky (těch pár měsíců blod melíru se opravdu nepočítá), proč tomu tak je.
Marie Balmetová
Po čem touží žena.....
Budu se večer dívat na televizi! Jednoduchá věta vyvolala u mého manžela údiv. Za prvé proto, že tv sleduji opravdu vzácně, za druhé nechápal, proč po stopadesáté míním sledovat kultovní slaďák "Pretty woman".
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3729x